Roháče 2008

Západní Tatry, hurá za svišti

Bystrá

Původně jsme plánovali že pojedeme rychlíkem Excelsior, ale vzhledem k výluce kvůli neštěstí u Studenky jsme to nakonec změnili na bus Student Agency. Koupili jsme si tedy otevřené kreditní jízdenky do Ružomberoku za 430 Kč. Naše cesta do Tater začala v pizzerii Al Capone kde jsem si dal vynikající Savignon. Pak jsme se již pomalu přesunuli na Florenc. Vzhledem k rekonstrukci byla některá nástupiště přesunuta a nástupiště 0 bylo pro jistotu zrušeno takže nastal trochu chaos. Těsně po 00:15 odjíždíme směr Brno kde se musí přesedat. Máme smůlu kávovar nefunguje, takže z výhod žlutého moru využíváme akorát noviny.
Po highway D1 vyjetýma kolejema drncáme do Brna a po přesednutí pokračujeme na Slovensko. V 05:00 překračujeme hranice s SK. Do Ružomberoku přijíždíme o trochu dříve a tak stiháme bus na Liptovský Hrádek i přípoj do Podbanského. V 10:00 nakupujeme v obchodě Sviští brloh.
Pak začínáme stoupat po modré Kamenistou dolinou do sedla pod Bystrou. Ze sedla vede cesta dále na Blyšt. Protože máme těžké batohy a celou noc jsem skoro nespali jde do ztuha, jsem unaven. Na Bystrou (2248m), nejvyšší vrchol Západních Tater, se pak dostáváme ani nevím jak. Vychutnávám si vlastní vrcholové pivo a výhled. Potom scházíme dolů do Gáborovi doliny, kde na rozcestí se žlutou značkou je salaš (nouzový přístřešek). Okolo 18:45 se ubytováváme je to vlastně 1+kk s výhledem na vodopád ;-). Zjistili jsme že ukazatele uvádějí podivné časy. Ty z mapy se nám zdají být přesnější.

Svišti

Po ránu fouká čerstvý vítr. U Račkových ples objevuji sviště. Pozorujeme je asi na 50m a zdá se že jim naše přítomnost vůbec nevadí. Vyhřívají se na raním slunci, někteří se poštuchují. Se skupinou Poláků jdeme na Hrubý vrch vítr je již silný a dost nepříjemný. Následuje prudký sestup po zelené značce. Cesta je místy vyskládaná, tak aby svah neujížděl. Místy se jde korytem potoka na jaře to může být zajímavé. (Od 1.11.-15.6. je však většina cest uzavřena z důvodu ochrany přírody TANAPu). Na rozcestí s modrou značkou je přístřešek tak dáváme pozdní oběd. Pak vyrážíme do svahu a v cca 16:40 jsme v Žiarském sedle 1919m. Odpočíváme a vychutnáváme rozhled. Potom míříme dále po zelené do Žiarské chaty nalevo vidím opět sviště tedy jednoho. Pomalu se snažím přiblížit, abych ho vyfotil, když v tom mi cvakne přezka od batohu a svišť je v čudu. Do chaty přicházíme akorát na večeři. Objednávám si guláš za 100 a Staropramen za 35 SKK. Vaří se z polotovarů, takže nic moc. Ubytováváme se v přístavku za 250,- (100-550 SKK za noc dle pokoje). Na LCD televizi běží dokola velké úspěchy slovenských vodáků na Olympijských hrách v Pekingu.

Ostrý Roháč

Po ránu se nám zhoršilo počasí je obklačno až zataženo, na vrcholcích se válejí mraky. Vyrážíme na lehko ze Žiarské chaty po modré do Smutného sedla. Pak pokračujeme po červené. Cesta vede po hřebenu na Plačtivé (2125m) místy se leze přes velké skalní bloky, takže cesta je náročnější. Na Ostrý Roháč se dále leze cestou jistěnou řetězem na kterém se v sezoně vytváří fronta. Není to až takový problém navíc se dá oblézt zprava, ale svahy ční vlevo nad propastí v pravo prudký sráz. Pak už následuje vrchol ve výšce 2088m. Výhled je do všech stran, ale mlha nám ho kazí. Čekáme až se otevře okno abychom udělali pár fotek. Vracíme se zpět. Při přelézání menší skalky mi uklouzne noha a chvíli zůstávam viset jen za ruce. Nic moc pocit a rameno mě ještě trochu bolí. Původně jsme chtěli jít na Roháčská plesa, ale vzhledem k počasí to ve Smutném sedle radši otáčíme a jdeme stejnou cestou dolů do chaty. Teoreticky by šlo jít okruh přes Tri kopy a Baníkov, ale to bychom nestíhali a kromě mlhy fouká i docela nepříjemný vítr. Lenka má navíc trochu závratě takže sázíme na jistotu. Večer se vypravíme ješte na památník obětem hor a k vodopádu které jsou cca 15 minut od chaty. Nad ránem silně prší.

Sivý vrch 1805m

Včera jseme si koupili snídani 90 SKK (párky, chleba, máslo a marmeláda) a nechutnala nám, takže dnes si vaříme svoji snídani. Potom balíme a jdeme po modré dolů. Jinak se dá k chatě dojet po souběžné silnici. Potok Smrečianka se v údolí stéká s potůčky a vytváří krásné meandry a peřejky. U parkoviště je bufet, ale má zavřeno. Před chatou Kožiar nás zastihuje opět déšť není co řešit jdeme na oběd. Mají zde krásný stylový interiér. Doporučujeme masové pirožky. Po vydatném obědě pokračujeme po Tatranské magistrále (lepší místy zpevněná cesta na stahování dřeva) do Jalovské doliny. Cestou je několik studánek a přístřešků. Potkáváme trampy z Čech. Vyměnujeme si informace. Dolina je kvůli polomu zavřená a v potoce prý stojí bagr. Kluci prý viděli stopy vlka. Pokračujeme od lesních traktorů rozrytou cestou k rozcestí. Po zelené stoupáme do brutálního kopce směrem k Chatě pod Náružím 1420m. Na první vyhlídce u skály Sokol jsem vyplašil odpočívajícího Orla skalního. Majestátně zakroužil a zmizel v mlze. Na další odbočce je partyzánská jeskyně s výhledem na celý kraj. Terén před chatou se otvírá do překrásné louky se skalkami porostlou bodláky. Pozorujeme Ořešníka kropenatého, který se prozradil svým hlasitým křikem. Těsně před chatou je studánka, kde nabíráme vodu na další cestu. Na terase potkáváme sympatického horala s košíkem plným hub a zjišťujeme, že je správce chaty. Prohlížíme si krásný interiér a kachlová kamna. Objednávám si Velkopopovického Kozla. Chvíli si popovídáme a pak vykračujeme do sedla Predúvratie. Ještě netušíme co nás čeká. Protože máme trochu naspěch, obcházíme vrchol Ostrá po stezce která vede po vrstevnici. Po pravé straně vidíme trochu v oparu krásné panorama Západních Tater. Trocha lezení po čtyřech a jsme na Sivém vrchu, opět super výhled na všechny strany. Začíná foukat vítr lezeme dolů po řetězech, červená značka chvílemi mizí a zase se objevuje. Další řetězy, lezení je daleko horší než na Ostrý Roháč těžké baťohy spouštíme na karabině s kusem lana. Na skalách nás pozorují dva krkavci, asi čekají co kdybychom to nezvládli. Cesta brutálně klesá až k lesu. Stmívá se. Pokračujeme lesem rozblácenou strání přes kořeny už padá tma. Nakonec se rozhodujeme bivakovat ve přístřešku u studánky cca 1,5 km od chaty v obci Hutě. Vaříme si na vařiči večeři a jdeme spát. No příště by to chtělo lépe odhadnout a plánovat ;-)

Múzeum Oravské dědiny

Ráno již v 6:15 opouštíme přístřešek a vyrážíme do obce Huty nakoupit. Musíme projít celou ves a na druhém konci je u kostela koloniál. Posnídáme na lavičce před krámem a pak se vracíme zase zpět na horáreň. Jdeme chvíli po silnici a pak zahneme na lesní cestu. Poznáte to snadno, je zde závora a kousek dál lesnická chata. Jdeme přes les směrem na Zuberec. Na louce nad vesnicí se asi 1h nahříváme na sluníčku. Pak míříme do Muzea oravské dědiny v Brestové, ale napřed si dáváme pořádný oběd v kolibě nedaleko vstupní brány. Po důkladném prozkoumání skanzenu jdeme po zelené značce do Oravice. Máme štěstí poslední kus cesty se vezeme stopem. V Oravici to opravdu žije. Je vidět, že se místní obyvatelé velmi snaží udělat z obce moderní turistické středisko. Postavili aqua centrum, termální koupele a staví sjezdovku. Mají strategickou polohu u hranic s Polskem a je nástupním místem pro treky do Roháčů. Na turistickém rozcestníku je však napsáno, že kvůli medvědům je zavřená cesta do doliny Juráňova. Noc jsme se rozhodli tentokrát strávit v autokempu. Večeře v chatě Oravice nebyla nic moc. Přichází silná bouřka a tak jdeme spát.

Termální koupaliště Oravice

Ráno opět prší. Přesunujeme se pod přístřešek uvařit si něco dobrého k snídani. Pak se rozhodujeme strávit čas do odjezdu autobusu v termálním bazénu. Sirnatá voda má teplotu cca 38°C, déšť sotva polovinu. Bylo to velmi příjemné zakončení dovolené. Následuje anabáze místními autobusy do Liptovského Mikuláše. Původně jsme zde chtěli koupit lístky na vlak, nemáme však již slovenské koruny a platba kartou je velký problém. Jdeme proto do směnárny v hotelu Jánošík. Pak se jdeme podívat na náměstí, kde se zrovna slaví příjezd úspěšné slovenské reprezentace z OH Pekingu. Další problémy na nádraží neriskujeme a odjíždíme raději busem. V Ružomberoku máme dost času do odjezdu autobusu a tak jdeme na noční procházku po městě a na večeři do pizzerie U taliana. Bus SA přijíždí s půlhodinovým zpožděním, ale pak již cesta probíhá v poklidu až do Prahy.
Pyšné sedlo
hřebenovka
Panorama Končistá
na plesa
Račkova plesa
naproti jsou svišti
Lenka
stoupání stezkou
Ostrý Roháč
z hřebene
Plačtivé
ze Smutného sedla
Peřeje
Kamenistý potok

Odkazy

Aktualizováno: 12.12.2008




e-mail


Odkazy



Design Miloš Babovák. Upraveno 4.4.2014

Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS!